Cumulonimbus

Cumulonimbus, česky dešťová kupa, zkratkou Cb, je bouřkový oblak zasahující do všech výškových pater. Jeho výška může dosahovat až 20 000 m. Je charakterizován jako mohutný a hustý oblak velkého vertikálního rozsahu v podobě hor nebo obrovských věží. Skládá se z kapiček vody a hlavně ve vyšších vrstvách z krystalků ledu. Také často obsahuje dešťové kapky, sněhové vločky nebo kroupy. Kapky vody mohou být silně podchlazené.

Cumulonimbus má základ poměrně nízko k zemi. Dále roste konvekcí do značných výšek. Jedná se také o nejmasivněší z druhů oblaků. Dostatečně vyvinutý cumulonimbus má vláknitou strukturu horní části, takovému tvaru říkáme capillatus. Pokud vláknitou strukturu ještě nemá, říkáme takovému tvaru calvus. V každém případě má však cumulonimbus horní část alespoň mírně zploštělou. Často se horní vrsva cumulonimbu roztáhne natolik, že cumulonimbus vytvoří tvar kovadliny (incus). Cumulonimbus je také častý oblak pro tvorbu zvláštnosti mamma, kdy se na jeho povrchu vytvoří díky nestabilnímu prostředí pole kulatých výčnělků.

Cumulonimbus je známý hlavně tím, že tvoří bouřky. Ne vždy však musí z cumulonimbu bouřka vzniknout. V případě rotace tohoto oblaku může vzniknout velice intenzivní konvektivní bouře zvaná supercela s výskytem dlouhotrvajícího vzestupného konvekčního proudu a s ním spojené mezocyklóny. Supercela obvykle tvoří velké množství krup a za určitých podmínek může produkovat tornáda.

Cumulonimbus se ve většině případů vytváří konvekcí z cumulu congestu, kdy vertikální růst pokračuje. Vzácně se pak může vytvořit z altocumulu nebo stratocumulu, konkrétně z jejich tvaru castellanus v podobě věžiček. V tomto případě má cumulonimbus neobvykle vysoko položený základ.